Jste zde

Zajímavosti ve městě

CHABAŘOVICEKÉ ZAJÍMOSTI


Z HISTORIE

Počátky stálého osídlení se datují do 11. století. Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení místa je považován seznam farních kostelů pražské arcidiecéze z roku 1352, kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg.

Název Chabařovice se ustálil koncem 15. století, německý název byl Karbitz. V roce 1520 byly Chabařovice zmiňovány jako městečko s právy vaření piva a výroby sladu. Ferdinand I. Habsburský v září 1549 udělil právo užívání městského znaku (lva na skále mezi dvěma branami) a pečetění zeleným voskem.

 

Roku 1882 se v Chabařovicích udála první masová stávka v Čechách.

Již před vznikem Československa byla v Chabařovicích jedna ze dvou českých škol na Ústecku. Za první republiky tvořili Češi asi třetinu chabařovického obyvatelstva, převládalo německé obyvatelstvo.

Uhlí bylo v okolí města objeveno v roce 1774. Zpočátku pomáhalo prosperitě města, v poslední čtvrtině dvacátého století však kvůli těžbě uhlí bylo naplánováno zrušení Chabařovic k roku 1997. V roce 1991 však vládní rozhodnutí tento záměr zrušilo.

 

 

Město postihla třicetiletá válka, zejména v souvislosti s napoleonskou bitvou u Chlumce roku 1813. Brzy se však z krize zotavilo.

K 1. lednu 1986 byly Chabařovice spolu s obcí Chlumec a městem Neštěmice připojeny k městu Ústí nad Labem. Důvodem bylo, že Ústí nad Labem se snažilo dosáhnout limitu 100 000 obyvatel, aby splnilo tehdejší podmínku pro zřízení městského národního výboru. Chabařovice a Chlumec se od Ústí opět odtrhly v roce 1990.

Chabařovice

Chabařovice mají dnes s místní částí Roudníky celkem 2500 obyvatel. Rozprostírají se na rovině, pod Krušnými horami. Májí přebytek vodních ploch, které ovlivňují místní mikroklima. Kromě rybochovného zařízení s koupalištěm a "chaťákem", mají všechny ostatní původ v důlní činnosti. Posledním případem je nedávno zatopená zbytková jáma Lomu Chabařovice s názvem Jezero Milada, rozlohou srovnatelná s Máchovým.

Kontakty