Jste zde

Kulturní památky

KOSTELÍK SV. JANA KŘTITELE (Janský vrch)

Na místě zbořené kaple byl v roce 1822 postaven kostelík sv. Jana Křtitele s grottou (podzemní jeskyní), která zde stojí dosud. Podle pověsti vede od grotty podzemní chodba ke kostelu sv. Vavřince, který stával na rozhraní katastru Hrbovice - Předlice. Jeskyně je údajně obdařena schopností uzdravovat nemocné podle jejich přání, při vložení svíce k jejímu vstupu. Kostelík sv. Jana Křtitele spolu s farou u kostela na náměstí získala do pronájmu pravoslavná církev od církve římskokatolické. Od kostelíka je možné spatřit panorama Chabařovic s pozadím Krušných hor.


PAMÁTNÍK BITVY NA BĚHÁNÍ (Janský vrch)

Památník je připomenutím bitvy, kterou svedlo v roce 1426 husitské vojsko pod vedením Prokopa Holého s přesilou křižáckých vojsk. V roce 1925 byl položen základní kámen prvnímu památníku, který měl být tmelícím prvkem původně národnostní menšiny Čechů v této oblasti. Ten byl 21. června 1941 odstřelen nacisty. Výstavba druhé varianty památníku byla realizována v letech 1952 až 1953 s částečným využitím zdiva původní stavby. Památník, který se nacházel asi 800 m jihovýchodně od tohoto místa na katastru obce Hrbovice byl snesen z důvodu postupu Lomu Chabařovice. V roce 2000 byla postavena replika druhé verze památníku s využitím původních darovacích kamenů, které mají připomínat významná místa husitského hnutí. Stavba byla vybudována z finančních prostředků státu s přispěním města Chabařovice. Vlastní realizaci zajišťoval kamenosochař Bartoloměj Štěrba z Kozojed.



KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE

Kostel se nachází ve středu náměstí. První písemná zmínka o existenci kostela pochází z roku 1352. V okolí býval do roku 1611 hřbitov a zvonice. Původní kostel byl po několika přestavbách zničen požárem. Výstavba stávajícího kostela byla zahájena od základů v roce 1699. Slavnostní položení základního kamene provedl chlumecký hrabě Kolowrat Krakovský. Ten je možné spatřit po levé straně při vstupu do kostela. Hraběcí rodina rovněž věnovala hlavní oltář s obrazem narození Panny Marie od Petra Brandla. Křížový oltář nechal na své náklady vyrobit farář Michal Schmiedt. Oltář sv. Barbory byl postaven až roku 1719. Věžní hodiny daroval v roce 1917 hrabě Westphalen z Chlumce. V letech 1996-97 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce kostela.



KOSTEL SV. VÁCLAVA V ROUDNÍKÁCH

Uvnitř ohrazení hřbitova v Roudníkách se nachází kostel sv. Václava. Původně románský kostel pochází ze druhé poloviny 14. století. Jeho současná podoba je ve slohu gotickém a to po přestavbě z roku 1711. Při restaurátorských pracích v roce 1966 bylo zjištěno, že dveře uzavírající prostor za hlavním oltářem v kněžišti kostela skrývají pod svrchním nátěrem napodobujícím mramorování, pozdně gotickou malbu. V horní části je vyobrazena scéna umučení sv. Šebestiána a v dolní pak upálení Mistra J. Husa na kostnické hranici. Malby pochází z poloviny 15. století a patří mezi nejstarší vyobrazení Mistra Jana Husa. Kostel je zaregistrován jako kulturní památka. Významný je i tím, že až do 18. století byl navštěvován obyvateli okolních vesnic - Vyklic, Lochočic, Otovic, které vlastní kostel neměli. Dnes se nachází v soukromém vlastnictví a konají se zde různé společenské a kulturní akce.



VYKLICKÁ CESTA

Tato cesta patří k nejstarším cestám, které procházejí Chabařovicemi. Původně se jednalo o Srbskou, nebo také Chlumeckou cestu, která protínala město ve druhém století n. l. Vedla z Prahy přes Velemín, Řehlovice, Lochočice, Vyklice, Chabařovice a přes Chlumec do země Lužických Srbů. Před válkou byl její název Bahnhofsweg (Nádražní cesta), jelikož vedla k původnímu nádraží Chabařovice. Po válce se jí říkalo zkráceně „Alej", neboť je lemována lipovou alejí vysázenou zde za přispění dnes již neexistující obce Vyklice v roce 1897. Cesta pozbyla původního významu v roce 1981, po přeložce železniční tratě v úseku mezi Trmicemi a Bohosudovem a likvidací obce Vyklice. Význam cesty se opět dostává do popředí, protože se stala spojnicí mezi Chabařovicemi a jezerem Milada. V letech 2000 až 2002 byla opět upravena a nese příznačný název „Vyklická cesta". Končí totiž v místech bývalé severní zástavby Vyklic. Z tohoto místa je pěkný výhled nejen na jezero ale i na široké panorama od Ústí n. L. přes České Středohoří a Krušné hory.


Chabařovice

Chabařovice mají dnes s místní částí Roudníky celkem 2500 obyvatel. Rozprostírají se na rovině, pod Krušnými horami. Májí přebytek vodních ploch, které ovlivňují místní mikroklima. Kromě rybochovného zařízení s koupalištěm a "chaťákem", mají všechny ostatní původ v důlní činnosti. Posledním případem je nedávno zatopená zbytková jáma Lomu Chabařovice s názvem Jezero Milada, rozlohou srovnatelná s Máchovým.

Kontakty