
Chabařovice, město mezi Ústím nad Labem a Teplicemi, nacházející se na
hranicích tzv. starého sídelního území na soutoku Ždírnického a
Podhorského potoka, vzniklo v krajině s lehce zvlněným terénem pod
východním pohořím
Krušných hor. Přestože začátek víceméně stálého osídlení katastru spadá
do 11. století,
kdy na tomto území vyrůstá osada, písemné dokumenty zachycují existenci
této lokality až později. Roku 1352 se v seznamu farních kostelů
pražské arcidiecéze, pořízeného pro potřeby evidence výše platby tzv.
papežského desátku, objevuje také ves Kagrnitz , tehdy jako poddanská
ves panství Rýzmberg.